Snažit se být v pohodě, myslet pozitivně, být v klidu, odpustit někomu, přijímat se, milovat se, když v sobě máte silné emoce, je jako chtít rozjet auto se sešlápnutým plynem i brzdou zároveň. V lepším případě budete jen stát na místě, v horším zničíte auto. 

Nejčastějším důvodem, proč se nedokážeme dostat do pohody, je tento: 

"Lindo, co mám dělat? Nedaří se mi ... xyz. 

A co děláš, když se ti to nedaří? 

Snažím se být veselá, myslet pozitivně, nepřipouštět si to." 

Když se snažíme vůlí natlačit do energie, ve které NEJSME, jediné čeho docílíme, je další vnitřní ODPOR, více vzteku, případně se začneme vinit, že se nám nedaří a pak přijde další vztek a kolotoč může pokračovat donekonečna (kdyby pak přišlo třeba zoufalství nebo lítost či bezmoc, tak to by byla paráda - znamenalo by to, že to v sobě začínáte pouštět). 

Ano, byli jsme tak naučeni. 

Nepřipouštět si nic, nebát se, nehroutit se, nelitovat se, nesmutnit = necítit. 

Velká moudrost ovšem zní: 

Nejdřív se musíte vždy věnovat tomu, co cítíte tady a teď.

Přestanete prodlužovat tu agónii. Je to mnohem rychlejší a efektivnější, než se křečovitě snažit být někde, kde EMOČNĚ nejste.

• PŘIJMOUT, ŽE MÁTE VZTEK.
• DOVOLIT SI HO CÍTIT V TĚLE. 
• PROŽÍT SI HO JAKO BY BYL VÁŠ PŘÍTEL, KTERÝ NESE INFORMACI.
• PROČ SE ZLOBÍTE? NA KOHO?
• CO VE SKUTEČNOSTI POTŘEBUJETE?NECHAT ODPLAVIT PŘÍPADNÉ SLZY A BOLEST (které se skrývaly pod vztekem).
• PROŽÍT SI ÚLEVU.
• Až když jste ze sebe dostali všechny emoce, slzy, slova (můžete vyslovovat nahlas), jste otevření POZITIVNÍMU MYŠLENÍ, ODPOUŠTĚNÍ, MILOVÁNÍ SEBE I DRUHÝCH, SKUTEČNÉMU KLIDU.

 Teď to pozitivní myšlení půjde samo a přirozeně. 😉

Podobné krátké příspěvky publikuji na mé facebookové stránce Kouzlo emocí - Linda Malenovská.