"Moje dítě má problémy. Máš pro mě nějakou radu?", "Už jsme zkusili vše. Terapii, konstelace, psychologa, psychiatra, dostal prášky, bere už delší dobu i prášky a nelepší se, změnili jsme školu, nic, pořád stejný. Jsme zoufalí."
Úzkosti, vzteky, panické ataky, sebepoškozování, problémy v kolektivu, problémy s příjmem potravy, problémy se sexuální orientací, ... .
Je toho teď opravdu dost. Ale cesta existuje.
Chcete zaručenou radu - mojí vlastní zkušenost a zkušenost klientů?
Podívejte se sami do sebe. Najděte si terapii, která pracuje do hloubky, emočně, do minulosti, s vnitřním dítětem, s rodinným systémem.
Buďte odhodlaní dát vše. Jít na dřeň. Přiznat si pravdu. Podívat se na všechny vaše dávné i současné nezpracované situace, zážitky, dětství, těžké i lehké nepříjemné vztahové věci, vaše partnerské vztahy, nezpracovaná úmrtí v rodinách, nevyřešené rodinné a rodové záležitosti.
Motivace rodiče je ta nejsilnější. Běžte do toho, požádejte, vyšlete silný záměr z hloubi vašeho srdce.
Ptejte se upřímně a běžte skrz vaše emoce:
CO VE MNĚ SITUACE S DÍTĚTEM VYVOLÁVÁ?
a/nebo
ZNÁM TO ZE SVÉHO DĚTSTVÍ? ZNÁM TY POCITY, KTERÉ MOJE DÍTĚ PROŽÍVÁ?
a/nebo
TO, CO VIDÍM U SVÉHO DÍTĚTE - POTLAČILA JSEM TUTO ČÁST? ODMÍTÁM JI V SOBĚ?
Je nemožné, aby změna a řešení nepřisly. Objevíte poklad - propojení se svým dítětem, lásku, osvobození, důvěru a klid, radost.
Před pár dny jsme u nás řešili náročné emoce se synem vyvolané situací s učitelem ve škole. Byl ochotný i sám procesovat, pracovali jsme společně intenzivně. Podařilo se. David byl za pár dní ve své síle obohacen mnoha novými zkušenostmi, na které si přišel sám, větším sebevědomím, povzbuzený tím, že to zvládl vyřešit a vykomunikovat. Reakce učitele adekvátní - perfektní - tak, jak si přál.
Důvěra je opak strachu. Když důvěřujeme, pouštíme všechny obavy, všechny scénáře mysli o tom, co by se mohlo stát. Přestáváme být na stráži. Uvolňujeme se. Jsme vyrovnaní a šťastní. Sebedůvěra přichází, když můžeme hluboce věřit sami sobě. Když se můžeme na sebe spolehnout, opřít se o sebe.
...nejdůležitějších zásada v rodičovství. Co je ta jediná skutečná věc, která zajistí, že nás vezme na vědomí, že se s dítětem dohodneme, že bude dělat to, co po něm chceme a možná i rádo, že se i v pubertě na nás obrátí, když provede nějakou blbinu, že za náma přijde, když mu není dobře?
"Moje dítě má problémy. Máš pro mě nějakou radu?", "Už jsme zkusili vše. Terapii, konstelace, psychologa, psychiatra, dostal prášky, bere už delší dobu i prášky a nelepší se, změnili jsme školu, nic, pořád stejný. Jsme zoufalí."
Přijetím téhle jednoduché pravdy se často velmi ulevuje. Vidím to jako jeden ze základních léků na současné psychické stavy (nejen) našich dětí. Často je to první věc, kterou mladým klientům na sezení zmiňuji. A většinou v tu chvíli zahlídnu záblesk zaujetí, zvědavosti, zájmu, úlevy.