Ne-moc dětí = ne-moc rodiny

01.10.2021

Kmen Lakotů měl takový zvyk. Když někdo z jejich kmene onemocněl, všichni se kolem něj shromáždili a společně mu PODĚKOVALI ZA TO, ŽE JIM JEHO NEMOC UKAZUJE NA NĚJAKOU DISFUNKCI V KMENI. Uvědomila jsem si, že přesně toto je moje vlastní zkušenost s mými dětmi a zkušenost mých klientů. 

Zvlášť u dětí je tento princip "zrcadlení" nejvíc vidět a poměrně lehce rozluštitelný. Dítě žije zcela v systému hodnot, přesvědčení, postojů a celkově v energii svých rodičů, prarodičů a celé své rodiny. 

Do 7 let nasává vše jako houba bez rozumového posuzování. Nemá ještě dovyvinutou nejmladší část mozku, kde sídlí rozumové chápání - neokortex. A také je tak biologicky naprogramované - bez své tlupy nepřežije. Přizpůsobuje se, snaží se poslouchat a dělat to, co je v dané rodině přijatelné. Dává přednost "přežití" před vlastním projevem přirozenosti, pokud tyto dvě věci jdou proti sobě. 

Pokud tedy dítě onemocní nebo má jakýkoli jiný problém, je to záležitostí celého rodinného systému. A je velice moudré a efektivní problém v těchto souvislostech řešit.  

Jak to vypadá prakticky?

Když mě někdo požádá, abych pracovala s jeho dítětem, vždy se ptám na věk. 

Pokud je mu do 7-8 let, vždy trvám na práci alespoň jednoho z rodičů a dítě doporučuji řešit až v případě, že se po práci s rodiči nic nezmění (což jsem snad nikdy nezažila). 

Pokud je mu od 7 do 14, pak nabízím práci s rodičem a pokud rodič trvá na tom, aby i dítě šlo do terapie, doporučím kolegyně či kolegy terapeuty, kterým se práce s dětmi osvědčuje. 

Pokud je dítěti 14+, pak s ním ráda popracuji, ale většinou trvám na tom, aby na terapii přišel nejdříve rodič. A podmínkou je, že dítě musí samo chtít.

Proč to tak mám? Protože jsme PROPOJENI a protože je to moje opakovaná zkušenost. 

Pokud rozklíčuji, kde a jaký vliv mám na situaci já jako rodič (nezpracované emoce a vzpomínky z dětství, odlišný osobnostní typ než dítě apod.), pak se většinou věci u dítěte dají do pořádku velice rychle samy, aniž bychom něco museli s dítětem dělat. 

Otázky, které je fajn si položit

  • Co ve mně daná situace s dítětem vyvolává? Jaké emoce ve mně vzbuzuje vždy, když se to děje, když na to pomyslím? Jaká slova mi přicházejí na mysl? Vzpomínka?
  • Znám situaci nebo pocity, které moje dítě zažívá ze svého vlastního života? 
  • Říkám si, že tohle jsem nikdy nezažila/takto bych se nechovala/nechápu, proč s tím má dítě problém? Vítejte ve svém stínu.

Většinou nás to zavede někam do naší minulosti nebo k většímu pochopení a toleranci a právě tady leží klíč k narovnání problému i u našeho dítěte.

Vlastní zkušenost

Nedávno jsme řešili s naším 15tiletým Davidem jeden fyzický problém. Když jsem se na něj podívala já, zjistilo se, že Davida v rodinném systému nevnímám jako prvorozeného. A z mužovy strany bylo potřeba narovnat vztah s otcem v jeho původní rodině. Když jsme tím prošli, David se nám doslova proměnil před očima. Okamžitě. Jeho komunikace se změnila, změna jeho fyziologie byla nepřehlédnutelná, začal se jinak chovat, cvičit, starat se o to, co jí a celkově začal mít větší sebevědomí. Problém vyřešen. 

Takových příkladů mám spousty, je to můj denní chleba, je to krásná práce. Naše síla měnit věci vlastním nastavením je velký dar. Vždy k němu cítím velkou pokoru a jsem za to vědomí nesmírně vděčná.

Jsme všichni propojeni a navzájem se ovlivňujeme. Změní se jeden, změní se další (pokud chtějí samozřejmě, všichni máme svobodnou vůli).

Líbil se vám článek?

Přihlaste se k odběru nových příspěvků.

Nejnovější články na blogu

Kmen Lakotů měl takový zvyk. Když někdo z jejich kmene onemocněl, všichni se kolem něj shromáždili a společně mu PODĚKOVALI ZA TO, ŽE JIM JEHO NEMOC UKAZUJE NA NĚJAKOU DISFUNKCI V KMENI. Uvědomila jsem si, že přesně toto je moje vlastní zkušenost s mými dětmi a zkušenost mých klientů.

Emoce je silná energie v našem těle a potřebuje se hýbat. Co se stane s řekou, která nemá vytyčené jasné koryto a silné břehy nedrží její směr? Začne se nekontrolovatelně rozlévat. A když se jí něco postaví do cesty? Pokud nemá kudy překážku obtéct, začne se hromadit, nabírá na síle, až se hráz protrhne a přijde povodeň, která smete...

Podle největšího odborníka na trauma Petera Levina je největší riziko vzniku traumatu u dětí u lékaře, během lékařských procedur. Když bylo našemu Davidovi asi 5 let, zubařka, ke které jsme tenkrát chodili, během vyšetření zjistila, že je potřeba mu vytrhnout mléčný zub, který už překážel novému zoubku. Zubařka nic neřekla, jen se na mě a manžela...

Stalo se to v srpnu 2016 na Žítkové. Během nástavbového semináře pro terapeuty Cesty jsme si společně vyšli s místní průvodkyní na procházku tamní úchvatnou krajinou. Kdo byl na Žítkové, ten ví, že se jedná o skutečně magický a drsný kraj a my jsme tyto jeho vlastnosti záhy okusili velmi syrově na vlastní kůži.

Denně se setkávám s příběhy rodičů, kteří si už neví rady se svými dětmi, které jsou čím dál víc netečné, rezignované a depresivní. Současná situace je pro všechny čím dál náročnější. Co pro ně můžeme udělat my, rodiče, pedagogové a další pečující osoby?

Rok 2021 je z pohledu čínské kosmologie rokem kovového Buvola. Hlavním úkolem je na základě informací, které nám přinesla kovová Krysa v roce 2020, vybrat tu nejlepší novou cestu, rozhodnout se pro ni a vytyčit si jednotlivé kroky a pravidla pro její zajištění. Nadcházející rok je třeba věnovat důkladné přípravě, abychom pak po nové cestě mohli v...